Hluchavka bílá

Hluchavka bílá je vytrvalá pýřitá bylina rostoucí v křovinách, příkopech a na rumištích. Pro tradiční bylinné využití se sbírají její květní koruny. Usušené květy jsou téměř bez pachu a chutnají slabě hořce.

Známé účinky

Historické využití zahrnovalo protizánětlivé a mírně močopudné působení a usnadnění odkašlávání, spojované se saponiny. Zevně se popisovalo překrvení kůže a snížení místní dráždivosti.

Využití

Používá se květ, Flos lamii albi nebo Flos urticae mortuae. Nálev se historicky podával při zánětech horních cest dýchacích a chronické bronchitidě i pro úpravu střevní činnosti. Koupele a obklady se používaly při hnisavých kožních potížích, mokvavých ranách, abscesech, furunkulóze a hemoroidech.

Jak rostlinu poznat

Dorůstá až 50 cm. Přímá nevětvená hranatá lodyha je dole olysalá a fialově naběhlá. Vstřícné podlouhle vejčité listy měří až 3 cm, jsou hrubě pilovité a jemně chlupaté. Souměrné nažloutlé květy tvoří lichopřesleny, mají pětizubý kalich a dvoupyskou korunu. Plodem jsou vejčité tvrdky. Kvete od května do září.

Výskyt, sběr a zpracování

Je rozšířená po Evropě. Koruny se vytrhávají za sucha od května do září a rychle suší ve stínu, uměle do 35 °C. Po přirozeném sušení se historicky doporučovalo krátké dosušení umělým teplem.

Obsažené látky

Květ obsahuje sliz, katechinové třísloviny, silici, flavonové glykosidy, isoquercitrin, saponin, cholin a biogenní aminy histamin, tyramin a metylamin.