O této bylině
Křen selský je vytrvalá rostlina s dlouhým dužnatým kořenem palčivé chuti. Pochází z jihovýchodní Evropy a u nás se pěstuje i zplaňuje ve vlhkých místech. Je známý jako výrazná příloha k masu.
Známé účinky
Historické použití malých množství se pojilo s povzbuzením žaludeční a střevní činnosti a uvolněním hlenu. Původní popis uvádí také močopudné a antiseptické využití.
Využití
Používá se čerstvý kořen, Radix armoraciae. V lidovém léčitelství se zpracovával strouhaný nebo na sirup při průduškových obtížích, únavě, rekonvalescenci a nedostatku vitaminu C. Zevně se připravovaly křenové placky při revmatismu.
Na co si dát pozor
Velké množství může poškodit sliznici trávicího traktu. Na kůži působí dráždivě a může vyvolat puchýře. Ani běžné koření se podle původního upozornění nemá používat nadměrně.
Jak rostlinu poznat
Silný válcovitý kořen vytváří olistěné nahoře větvené lodyhy až 150 cm vysoké. Přízemní listy jsou velké, dlouze řapíkaté a hrubě vroubkované. Lodyžní jsou menší a přisedlé, spodní často peřenodílné. Květy tvoří koncové hrozny. Pokud se vytvoří šešulky, jsou nafouklé, kulaté až elipsoidní a měří 4 až 6 mm. Kvete od května do července.
Výskyt, sběr a zpracování
V původní oblasti roste u řek a potoků. Kořen se sbírá na podzim a používá čerstvý. Sušení a vaření vedou ke ztrátě ostrého oleje.
Obsažené látky
Obsahuje sinigrin, hořčičnou silici, enzym myrozin, fytoncidní látky a 50 až 100 mg vitaminu C na 100 g. Při strouhání se působením myrozinu uvolňuje ostrý křenový olej.
Fotogalerie
· Poslední úprava: 2026-11-09 08:52:03