O této bylině
Zeměžluč okolíkatá je jednoletá až dvouletá bylina s červenorůžovými květy a velmi hořkou natí. Roste na mýtinách, lesních loukách, vřesovištích a mezích. Hořkost je hlavním znakem jejího tradičního použití.
Známé účinky
Historické využití hořčin se pojilo s povzbuzením trávicích šťáv a chuti k jídlu. Nať se používala i k celkovému posílení v rekonvalescenci.
Využití
Používá se nať, Herba centaurii. Nálevy se historicky podávaly před jídlem při nechutenství, žaludeční slabosti a nedostatku žaludečních kyselin, podpůrně při jaterních obtížích a diabetu. Tradiční směs zahrnovala také mátu a skořici.
Na co si dát pozor
Větší dávky mohou u dětí způsobit křeče a zvracení. Rostlina se nikdy nevytrhává s kořeny a na místě se ponechává dostatek nedotčených jedinců.
Odvar by měl obsahovat max. 3% zeměžluči a měl by být doplněn o další byliny, aby se dal, kvůli své hořké chuti, plynoucí z vysokého obsahu hořčin, vůbec vypít.
Jak rostlinu poznat
Dorůstá až 50 cm. Čtyřhranná lodyha se nahoře vidlanovitě větví. Spodní listy tvoří růžici, horní jsou vstřícné, vejčité až kopinaté, celokrajné a zpravidla pětinervé. Pětičetné květy měří asi 1 cm a tvoří bohaté vrcholíky. Úzké válcovité tobolky měří asi 10 mm. Kvete v červenci a srpnu.
Výskyt, sběr a zpracování
Roste v Evropě, západní Asii, severní Africe a Severní Americe. Kvetoucí vršky dlouhé 25 až 30 cm se řežou v červenci a srpnu a rychle suší ve stínu, krátce na slunci nebo do 40 °C. Zachovává se svěží barva, nať je téměř bez pachu.
Obsažené látky
Obsahuje glykosidní hořčiny včetně gentiopikrinu, erytricin, centaurein a silici.
Fotogalerie
· Poslední úprava: 2026-11-09 08:52:03