Jalovec obecný

Jalovec obecný je stálezelený jehličnatý keř nebo stromek chudých půd. Jehlice vyrůstají obvykle po třech a plody dozrávají až druhým rokem. Usušené jalovčinky mají kořenitou vůni a nasládle pryskyřičnou chuť.

Známé účinky

Historické využití plodů zahrnovalo močopudné a močové dezinfekční působení, podporu chuti k jídlu a omezení nadýmání. Šťáva z plodů byla spojována s překrvením kůže. Dřevo se hodnotilo jako méně účinné než plody.

Využití

Používal se plod, Fructus juniperi, a dřevo Lignum juniperi. Nálevy se historicky podávaly při zadržování tekutin a zánětech močových cest. Zevně se využívaly při kožních obtížích a do obkladů a koupelí při revmatismu. Plody se používají také jako koření a při výrobě likérů.

Jak rostlinu poznat

Keř nebo větvený stromek přesahuje 1 m. Šedozelené jehlice jsou v přeslenech po třech, vzácně po čtyřech. Hladká kůra později praská a vláknitě se loupe. Jalovec je dvoudomý, má žluté samčí šišticovité a zelenavé pupenovité samičí květy. Plody měří až 10 mm, obsahují tři semena a v původním popisu jsou při zralosti červenohnědé. Kvete v dubnu a květnu.

Výskyt, sběr a zpracování

Roste po severní polokouli, u nás na stráních a v písčitých borech i v horách. Zralé plody se sbírají na podzim setřásáním do plachet a přebírají. Suší se v tenké vrstvě ve stínu na vzdušném místě do 35 °C.

Obsažené látky

Plody obsahují inosit, flavonový glykosid, juniperin, asi 30 % invertního cukru, 9 % pryskyřice a až 2 % silice s pinenem, kadinenem a terpineolem.