Plavuň obecná

Plavuň obecná tvoří v lesích koberce plazivých lodyh. Na koncích větví má stopkaté výtrusné klasy. Její jemný bleděžlutý výtrusný prášek je mastný na dotek, bez chuti a zápachu.

Známé účinky

Historické zevní použití výtrusů se pojilo s mírněním kožních zánětů. Vnitřní tišení bolesti je jen dobovým údajem, nikoliv připraveným návodem.

Využití

Používaly se výtrusy Sporae lycopodiorum nebo Lycopodium, ojediněle nať. Prášek sloužil jako zásyp při svědivých a mokvavých vyrážkách a v lékárnách k obalování pilulek.

Plavuň je jednou z nejlepších bylin pro zevní použití při dětských ekzémech. Příbuzná plavuň jedlová a smrkový pyl zvaný umělé lykopodium nejsou vydávány za totožný materiál.

Jak rostlinu poznat

Plazivá lodyha měří 30 až 150 cm a vidličnatě se větví. Husté čárkovité celokrajné listy končí vláskovitou osinkou. Výtrusy vznikají ve výtrusnicích klasů a dozrávají od července do září.

Výskyt, sběr a zpracování

Roste po Evropě, zejména v lesích vyšších poloh. Klasy se sbíraly krátce před dozráním v červenci a srpnu, nechaly dojít na čistém papíru a prosévaly. Prášek musí zůstat čistý a nesmí být s ničím smíchaný.

Obsažené látky

Výtrusy obsahují až 50 % mastného oleje, sporonin, polymerní terpen a stopy alkaloidů. Nať obsahuje lykopodin, klavatin a klavatoxin.