Levandule lékařská

Levandule lékařská je příjemně vonící větvený polokeřík původem ze západního Středomoří. Úzké listy a modré květy patří k jejím typickým znakům. Využívá se květ i nať.

Známé účinky

Tradiční použití zahrnovalo mírné zklidnění a uvolnění křečovitých žaludečních stavů. Historicky se používala také při nadýmání, průjmech a jako mírně močopudný prostředek.

Využití

Používá se květ Flos lavandulae a nať Herba lavandulae. Historické nálevy sloužily při nervové předrážděnosti, nespavosti, migréně a trávicích obtížích. Zevně se využívaly koupele a mazání při kloubních a nervových obtížích i kosmetické koupele. Destilovaná silice se používá ve voňavkářství; levandulový líh je označen Spiritus lavandulae.

Jak rostlinu poznat

Dorůstá až 60 cm. Přisedlé čárkovité listy měří 2,5 až 5 cm a mají podhrnutý okraj. Mladé jsou šedoplstnaté, starší zelenavé a zespodu žláznatě tečkované. Květy tvoří lichopřesleny, dole oddálené a nahoře zhuštěné do klasu. Kalich je modravě šedý s fialovými chloupky, modrá koruna dvoupyská. Plodem jsou čtyři drobné tvrdky. Kvete v červenci a srpnu.

Výskyt, sběr a zpracování

Pěstuje se v různých zemích i u nás a místy zplaňuje. Větévky se řežou v červenci a srpnu za sucha před úplným rozvitím. Suší se ve stínu či do 40 °C, potom se květy sdrhnou a očistí. Jsou silně kořenitě vonné a hořké.

Obsažené látky

Květ obsahuje 1 až 3 % silice především s linalyacetátem a asi 12 % tříslovin.