Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská je vonný polokeř ze Středomoří se zelenavými až stříbrošedými listy. U nás se často pěstuje v zahradách. List i nať mají kořenitou hořkou a svíravou chuť.

Známé účinky

Tradiční využití malých množství se pojilo s omezením pocení, protizánětlivým, svíravým a baktericidním působením a mírnou podporou vylučování moči.

Využití

Používá se list Folium salviae a nať Herba salviae. Historické nálevy sloužily při nočním pocení a trávicích obtížích. Zevně se připravovala kloktadla při zánětech úst a hrtanu a kožní obklady. Destilace poskytuje silici; šalvěj muškátová pro voňavkářství je jiný druh.

Jak rostlinu poznat

Dorůstá až 1 m. Dole dřevnaté často nafialovělé lodyhy jsou plstnaté. Listy měří 5 až 10 cm na délku a 1,5 až 4 cm na šířku, jsou podlouhle vejčité až eliptické, jemně svraskalé, vroubkované až celokrajné. Fialové dvoupyské květy tvoří chudé lichopřesleny. Plody jsou tvrdky. Kvete v červnu a červenci.

Výskyt, sběr a zpracování

Listy se sbírají před květem v květnu a červnu za suchého poledne. Rychle se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo do 35 °C. Vlhké listy hnědnou. Někdy se suší celá nať a listy se potom sdrhnou.

Obsažené látky

Obsahuje 1,5 až 2,5 % silice s thujonem, salviolem a cineolem, třísloviny, oxyterpenové kyseliny a amid kyseliny nikotinové.